|
|
Logistický plán vybraných právnických osob ovlivněných krizovým stavem a jejich reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření
ŠŤÁSTKA, Jaroslav
Diplomová práce řeší vztah mezi vybranými právnickými osobami a jejich logistickým plánováním, které by mohlo být ovlivněno krizovým stavem a s ním spojené reakce na vyhlášená krizová a mimořádná opatření. Cílem práce bylo analyzovat reakce vybraných právnických osob na vyhlášený krizový stav, postupy a činnosti vybraných právnických osob v rámci krizových a mimořádných opatření vně a ve společnosti za pomoci právních předpisů, opatření, rozhodnutí a logistických, popřípadě dalších relevantních plánů. Teoretická část obsahuje základní vymezení pojmů, definice a terminologie v oblastech logistiky, charakteristiky právnických osob, právních předpisů spojených s Českou republikou, krizového řízení a epidemie covid-19. Praktická část je věnována dotazníkovému šetření, kde byli osloveni respondenti jako zástupci vybraných právnických osob, kteří zodpovídali soubor otázek, týkající se vztahu mezi právnickými osobami a logistickým plánováním v souvislostech s reakcemi a činnostmi v rámci krizových a mimořádných opatření. Dále byl vytvořen přehledný informační zdroj v podobě checklistu, který zohledňuje soubor činností spojených s krizovým či mimořádným opatřením. Vytvořený návrh logistického plánu doplňuje a zohledňuje souhrnný pohled na danou problematiku a charakterizuje vybranou právnickou osobu. Diplomová práce a její obsah je možné zaimplementovat do praxe v podobě využití některé z právnických osob, případně lze využít jako studijní materiál pro krizové řízení u právnických osob jako jsou obchodní společnosti.
|
|
|
Hospodářská opatření pro krizové stavy zajišťována vybranými samosprávnými celky
PAŽOUT, Pavel
Záměrem a cílem této diplomové práce je přiblížení hospodářských opatření pro krizové stavy a zkoumání jejich implementace v rámci vybraných územně samosprávných celků v průběhu pandemie onemocnění COVID-19. V průběhu této práce bylo zkoumáno, jaká hospodářská opatření jsou aplikována v případě krizových stavů u jednotlivých samosprávných celků Libereckého kraje, a jak se tato opatření v rámci samosprávných celků liší. Pro ucelení a přiblížení dané problematiky je tato práce, v rámci komparační metody, doplněna také o provedenou statistiku počtu nakažených, vyléčených a zemřelých na COVID-19, a to v rámci všech územně samosprávných celků Libereckého kraje. Výzkumná část práce je nejen opatřena statistikami a grafy v podobě obrázků, ale také je obohacena o dotazníkové šetření a následně provedenou SWOT analýzu. Zpracovaný dotazník byl rozeslán mezi členy krizového štábu jednotlivých územně samosprávných celků. Dotazník obsahoval celkem 8 otázek zaměřených na problematiku implementace hospodářských opatření v období probíhající pandemie COVID-19, kdy výsledná interpretace výsledků dotazníkového šetření měla za cíl zodpovědět otázku efektivity a dostatečnosti přijatých opatření v rámci samosprávných celků a tím tuto diplomovou práci obohatit o subjektivní pohled na problematiku očima krizového štábu.
|
|
|
Úloha orgánu ochrany zdraví v systému krizového řízení
MALÍNKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, zda lidé vědí, jaká jsou hygienická a protiepidemická opatření při různých krizových situacích. Zmapovat, z jakých informačních zdrojů získávají lidé validní informace, a zjistit, jakou roli v informovanosti mají obce. K dotazníkovému šetření byli vybráni obyvatelé z Kraje Vysočina. Zúčastnilo se celkem 177 respondentů ve věku od 18 let a více. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na legislativu týkající se systému krizového řízení, dále na problematiku členění a práci krajských hygienických stanic. Co dělat, když nastane epidemie nebo povodeň z hygienického hlediska. V neposlední řadě pojednává o pandemii SARS-CoV-2 neboli COVID-19, jejím časovém průběhu ve světě i u nás v České republice. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření týkající se činností krajských hygienických stanic a pandemií SARS-CoV-2. Pro vyhodnocení byla použita data od 177 obyvatel Kraje Vysočina od 18 let věku a více. Autorka diplomové práce prezentuje výsledky svého dotazníkového šetření, které poukazují na skutečnost, že pro 56 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina byla nejvíce prospěšnou informace o aktuálním nouzovém stavu z televize. Je vidět, že obec není pro své občany hlavním informátorem o nouzovém stavu. Obyvatelé si často pletou, co je karanténa a co je izolace. Naproti tomu 100 % dotazovaných ví, jaké hlavní příznaky má onemocnění SARS-CoV-2. V neposlední řadě z výsledků vyplývá, že 69 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina zná hygienická pravidla a protiepidemická opatření při onemocnění SARS-CoV-2. Je dobré, že lidé se snaží všechna vládní nařízení pro zabránění šíření infekčního onemocnění SARS-CoV-2 dodržovat. To dokazují i výsledky z dotazníkového šetření, kdy 80 % dotazovaných obyvatel Kraje Vysočina dodržuje vládní nařízení, která byla sdělena ve sdělovacích prostředcích.
|
|
|
Využití ochranných staveb při krizových stavech
RŮŽIČKA, Jakub
Práce se zabývá ochrannými stavbami pro civilní obyvatelstvo. Tématem je využití ochranných staveb při krizových stavech. Cílem je porovnání jednotlivých úkrytů na základě stanovených parametrů, které ovlivňují množství přeživších. Dílčím cílem je sestavení databáze úkrytů na území České republiky a evaluace připravenosti úkrytů. Cílů je dosaženo pomocí analýzy SWOT, navržením ideálního úkrytu a vyhodnocení úkrytů.
|
|
|
Způsob plnění regulačních opatření vybraného územního samosprávného celku jako jeden ze systémů hospodářských opatření pro krizové stavy
KUČEROVÁ, Aneta
Regulační opatření jsou součástí systému hospodářských opatření pro krizové stavy, přijímají se v případě, kdy je potřeba snížit spotřebu nedostatkových surovin, výrobků či služeb a to pouze po vyhlášení jednoho z krizových stavů, kdy situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou dostatečně účinné. Tato diplomová práce se zabývá problematikou regulačních opatření, zejména v podmínkách územních samosprávných celků. Pro účely této práce jsou vybrány dvě obce s rozšířenou působností, konkrétně se jedná o obec s rozšířenou působností Uherské Hradiště a obec s rozšířenou působností Písek, u nichž je zjišťováno, jakým způsobem jsou v jejich správním obvodu regulační opatření plněna. Cílem diplomové práce je navrhnout způsob plnění regulačních opatření vybraného územního samosprávného celku nad rámec zpracovaných metodik Správy státních hmotných rezerv. Přičemž by měla být nalezena odpověď na výzkumnou otázku "Jakým způsobem by byla zabezpečena regulační opatření ve vybraném územním samosprávném celku?" Rovněž si diplomová práce dává za cíl, provést komparaci plnění regulačních opatření mezi těmito dvěma obcemi s rozšířenou působností. Ke splnění cíle je využíván metodický pokyn, který je zpracován Správou státních hmotných rezerv, jakožto ústředního správního úřadu v oblasti hospodářských opatřeních pro krizové stavy, při získávání relevantních informací, i při samotném porovnání zpracovaných dokumentů v oblasti této problematiky jednotlivými obcemi s rozšířenou působností, metodiky zpracované vybranými obcemi s rozšířenou působností a informace získány při rozhovorech s kompetentními pracovníky. Na základě takto získaných informací je provedena komparace zvolených obcí s rozšířenou působností i s Metodikou navrženou Správou státních hmotných rezerv a následně vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události a krizové stavy.
ŽIŽKOVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci jsem se nejprve věnovala historii ochrany obyvatelstva, základním pojmům v krizovém řízení, krizovým managementem a rozdělením orgánů krizového řízení. Dále jsem zabývala vznikem možných mimořádných událostí a krizových stavů na území měst Prachatice a České Budějovice. V druhé části práce jsem vypracovala podkladový materiál se zaměřením na plánování {--} všeobecné informace o plánování, havarijní a krizové plánování.
|
|
|
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...
|
|
|
Spontánní dobrovolníci a jejich role v dynamickém humanitárním systému
Smejkal, Richard ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Murgaš, Jaromír (oponent)
Stále častěji zaznívá, že humanitární systém již vyčerpal svůj potenciál a stojí nad propastí. Objem prostředků, počet humanitárních organizací a počet zachráněných osob rok od roku rostou. Přesto se rozdíl mezi potřebami a reálnou humanitární asistencí neustále zvětšuje. Tradiční humanitární aktéři zatím bez úspěchu hledají způsoby, jak opravit systém, který kdysi dobře fungoval. Pokusy o finanční nebo institucionální reformu selhávají, diskuse o humanitárních principech hlavní aktéry znejišťuje. Tato práce ukazuje, že tradiční humanitární systém je pouze částí většího ekosystému humanitární asistence, a analyzuje, s jakými vnějšími vlivy se nedokáže v poslední dekádě vyrovnat a proč drobné korekce a opravy nestačí, a je proto nutná nová architektura celého systému. Autor identifikuje nové humanitární aktéry, se kterými tradiční systém nepočítá a z nich si vybírá spontánní dobrovolníky jako skupinu s dynamickým potenciálem a schopností vytvářet paralelní systémy vůči profesionálnímu krizovému řízení při katastrofách. Jelikož se jedná o podceňovaného a přehlíženého aktéra, autor zpřesňuje definici spontánního dobrovolnictví. S využitím případové studie Cajun Navy a zpovědí ukrajinských zdravotnických záchranářů z doby nepokojů a ozbrojeného konfliktu na Ukrajině dochází autor k závěru, že tradiční...
|
|
|
Krizové plánování v působnosti Ministerstva vnitra ČR
Janeček, Libor ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Krizové plánování v působnosti Ministerstva vnitra ČR Cíle práce: popsat mechanismus krizového plánování v působnosti Ministerstva vnitra České republiky se zaměřením na platnou legislativu. Specifikovat orgány krizového řízení, které se na této problematice podílejí. Charakterizovat Integrovaný záchranný systém a rozvést organizační strukturu Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, jako dvou stěžejních výkonných složek Ministerstva vnitra. Specifikovat oblast použití typových činností pro Policii České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky. Metoda: z dostupných pramenů utřídit informace k činnosti a úkolům Ministerstva vnitra České republiky v oblasti krizového plánování. Klíčová slova: Integrovaný záchranný systém, krizový plán, krizové řízení, krizová situace, krizový stav. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
host ::
RSS.